Žižkov D

8:10

Žižkov C

Bitva s týmem D

Status: zápas odehrán

Publikoval Martin Daněk 31.03. 2022 16:38:40

15. kolo

datum utkání: 13. 3. 2022

Info o zápase:

Soupeři neponechali nic náhodě, nasadili papírově nejsilnější sestavu. Asi před 14 dny vypustili dezinformaci, že bude sestava jiná, abychom podlehli uspokojení, že to bude hladká záležitost. V duchu jsem již měl připravený komentář typu: "S déčkem jsme celkem jednoduše vyhráli, žádné překvapení se nekonalo". Pak jsem se ale dozvěděl, že nastoupí Tomáš Novák, a že bude hrát i se mnou. Polil mě studený pot. Chtěl jsem ze zápasu vycouvat, ale Libor Bača byl neúprosný - hrát musím.

Když jsme s Mirkem Krahulíkem přišli, soupeři již pilně trénovali. Ani jsme nezkoušeli získat na rozehrání víc než těch povinných 10 minut, nedovolili by nám to. Bohužel se nám v klubu rozmohl takový nešvar - čištění koulí novou čističkou. Koule se pak chovají velmi dobře, jako nové, ale celkem rychle mění vlastnosti. A v mém podání je např. tahák hotová pohroma. Takže ani pořádné rozehrání není žádné terno.

A již přišel osudný okamžik, zápas začal. Za nás nastoupil Mirek Mařík, Mirek Krahulík a já. Déčko nastoupilo v sestavě Pavel Hanuš, Zdeněk Hrubý a Tomáš Novák. Podpořit je přišli i Ruda Mráček a během zápasu i Petr Klusáček. Vyzařovalo z nich všech velké odhodlání, šel z nich strach. Byli připraveni zašlapat nás do země.

Ve volné hře jako jedničky proti sobě hráli Mirek Mařík a Pavel Hanuš. Tato partie jako jediná probíhala celkem v pohodě. Mirek měl hru pod kontrolou. I když sehrané koule u sebe neudržel tak jak to umí, na výhru v partii to stačilo 200:93/18. Za to ty dvě další partie! S Hrubým jsem zvolil nezačínání. Partie vypadala ze začátku nadějně. Ale čím víc se blížil konec, tím víc jsem propadal beznaději. Nepodařil se mi ani náznak krátké hry. O Americe jsem si mohl nechat jen zdát. Dlouhlé pozice jsem docela trefoval, ale nic víc. Skončilo to 33:62. JP 1,65. Na takovýto debakl jsem připravený nebyl. Snímaly to kamery a tak jsem si dal hlavní úkol: nelámat tágo, když se to vysílá do celého světa a zřejmě to sledují stovky zvědavých diváků. Když jsme moji volnou hru následně rozebírali v hospodě, pobavil mě Radek Štok, když říkal: "Neboj, ono se to zlomí" (o mém úmyslu s tágem nevěděl). Moje partie byla ale dost poklidná. Drama se odehrávalo mezi Mirkem Krahulíkem a Tomášem Novákem. Přetahovali se až do konce. Před dohrávkou potřeboval Mirek na remízu trefit prvního. Nevím jak v Mirkovi, ale ve mně byla malá dušička. Nakonec to dobře dopadlo. Drobná vada na kráse byla, že to přelízl a jednička šla na dlouhý mantinel před dvojkou. Pak dal jeden vítězný karambol a jeden další zbytečný. Fakt je jedno, jestli máte ve VH JP 3,6 nebo 3,7.

Volná hra tedy dopadla dobře. Vedení 4:2. Mirek Krahulík v posledním zápase zahrál v kádru JP 12,5. Tomu jsem věřil nejvíc. Co se týče mě, měl jsem celkem jasno. A Mirek Mařík se mohl a nemusel chytit.

Já jsem byl s osudem smířený. Hrál jsem s Tomášem Novákem. Zjistil jsem, že vůbec neumím stavět basy do kádru. Má jednobandová řešení - nechat soupeřovu kouli u mantinelu a zbylé dvě uprostřed - tady nefungují. A když ještě Tomáš trefoval i dlouhé pozice líp než já, bylo o partii rozhodnuto - 68:41. A napínavý závěr na stole Mirka Krahulíka. Před posledním náběhem to bylo 82:80 ve prospěch Pavla Hanuše. Tomu se ale podařilo v posledním náběhu dát sérii 22 a Mirek již nedokázal kontrovat. Z dohrávky dal jen 7 a tak to skončilo 87:104. Naštěstí nás zachránil Mirek Mařík, který vyhrál i v kádru - nad Zdeňkem Hrubým. Tentokrát méně přesvědčivě - 82:59.

Po kádru tedy 6:6. A nastal tedy moment, který velmi potěšil Libora Baču. Bitva jako řemen. Bratrovražda jak má být. Jediný povedený nebo nepovedený karambol může rozhodnout o tom, zda se sezóna vydařila.

Se Zdeňkem jsem začal jednoband nadějně, ale nepodařilo se mi získat rozhodující náskok. Celou hru jsem mírně vedl. Vyústilo to v napínavý závěr, kdy potřeboval Zdeněk dát v posledním náběhu 3 na remízu. Dal ale jen 2 a tak jsem ani nemusel trefit prvního z dohrávky. Tak se také stalo. Výsledek 34:33 měl cenu zlata. Libor pak zmínil zajímavý moment, kdy si Zdeněk nevšiml jednoduchého řešení zahrát buzar od lepící koule. Místo toho si nechal postavit prvního, kterého netrefil. Já jsem si toho řešení mimochodem také nevšiml. Dohráno jsem měl jako první a pak jsem jen s napětím sledoval co se bude dít. Mirek Mařík s Tomášem Novákem hráli celkem vyrovnaně a zase další partie dospěla k dramatu - Mirek potřeboval na remízu z dohrávky 1. Bohužel netrefil prvního. Takže průběžný stav 8:8. O zbylé dva body se bojovalo na stole č.2 - Mirek Krahulík s Pavlem Hanušem. Po celou dobu vyrovnaná partie. Před Mirkovou dohrávkou 51:54 - na remízu jsou potřeba 3. Nechtěl bych vidět hodnotu mého tlaku, když jsem čekal, zda Mirek trefí prvního a co si z toho postaví. Vzhledem ke konci Mirkovy volné hry a jeho svéráznému pojetí prvního nebylo vůbec nic jisté. Hurá, prvního trefil. Ach jo, stojí to na triple, průměrně těžké. Hurá, Mirek triple trefil. Ach jo, postavil si těžší triple. Vlastně to ani není moc těžké, ale vsaďte na to osud celé sezóny. Tohle fakt stojí za to, teď jsem se na to díval znovu, a zase se mi z toho udělalo nevolno. Mirek chladnokrevně trefil i to těžší triple, zahrálo to volně - vsadil na jednu kartu, nezvolil variantu druhé šance okolo. Remíza jistá! A přišlo na řadu nejisté double. I toto Mirek trefil. Gejzír radosti mohl propuknout naplno. A následovalo několik zbytečných bodů na uklidnění. Tohle opravdu stojí za shlédnutí: https://www.youtube.com/watch?v=0jjD3vPRGEI&t=3817s . Cca 38. minuta závěr mého 1B, a na konci již zmíněná Mirkova exhibice.

Tohle derby se opravdu vydařilo. Na podzim do toho bohužel zasáhl covid. A následoval důstojný závěr - důkladný rozbor a zapití v restauraci u Bansethů.