Žižkov E

7:11

Žižkov 3B MS

Triumf týmu F

Status: zápas odehrán

Publikoval Martin Daněk 9.02. 2019 22:27:20

13. kolo

datum utkání: 07. 2. 2019

Info o zápase:

A tak nadešel čas zúčtování. Další "bratrovražda" v této sezóně. Motivace všech byla velká. Naši soupeři nám chtěli vrátit podzimní porážku.

Podle mého odhadu jsme byli mírní favorité. Věřil jsem nám hlavně v jednobandu a doufal jsem, že něco přidáme i v ostatních disciplínách.

Již v práci v den zápasu jsem byl myšlenkami někde jinde. Hlavou se mi honilo i to, zda se mi při VH povede otáčka z dlouhého mantinelu na krátký.

Bohužel se ta důležitost zase projevila na mé psychice. Jak jsem se blížil k herně, už jsem neměl starosti o otáčku a měl jsem neblahé tušení, že by se mi nemuselo úplně dařit. Před hernou jsem potkal optimisticky naladěného Otu Klíče, mého aktuálního úhlavního nepřítele číslo jedna, s nímž jsem měl sehrát dvě utkání. Vypadal dost v pohodě a evidentně se na VH proti mě těšil.

Mí spoluhráči, Vláďa Machala a Tomáš Novák, se již pilně rozehrávali. Vyzařovala z nich odhodlanost zašlapat soupeře do země bez jakéhokoliv slitování.

Ota proti mě ze začátku nehrál nijak přesvědčivě, ale bohužel mě zase postihl syndrom zápasové nervozity - ruka nedokáže zatáhnout, nic nevytempuju, mozek vypoví poslušnost, a tak ani nic nevymyslím. Jednou jsem svedl souboj s rozhodčím Milanem Procházkou. Jeho řeč těla říkala - zahraj ten tahák, sehraješ si koule blízko u rohu. Já jsem mu svou řečí těla odpověděl, že si na ten tahák netroufám. Tak jsem zahrál něco jiného, a koule jsem bezpečně rozmístil po celém stole. Když se podobný tahák vyskytl v dalším náběhu znovu, zkusil jsem ho, a hernou se rozlehl charakteristický zvuk kiksu. Ota se postupem času rozehrával a směřoval k dohrání před limitem. Má vysněná Amerika přišla asi jeden náběh před koncem. Nemusel jsem řešit otáčku z dlouhého na krátký, protože jsem selhal již při přibližování po otáčce z krátkého na dlouhý. Nakonec z ní bylo jen 13 bodů. Konečný výsledek 64:150/25.

Tomášovi se proti Pavlu Hanušovi povedl začátek, získal slušný náskok, a to určilo charakter zápasu. Taktická bitva proti soupeři, který ještě nebyl ve své kůži. Nenechat ho se rozehrát, nic mu nedarovat zadarmo. Náskok 20 ale vůbec nemusí být dostatečný, a tak to do konce bylo otevřené. Nakonec 61:40. Měl jsem bohužel dost času oba zápasy svých kolegů sledovat pohodlně usazený na své židli. Vláďa proti Zdeňkovi Hrubému musel dost zabojovat. Ten všechno dobře trefoval a dělal docela velké série. S výsledkem to vypadalo všelijak. Vláďa se ale i za nepříznivého stavu nepoložil. Oproti mě měl daleko jistější ruku, kterou jsem mu záviděl. Rozhodlo se až v samém závěru - 130:108. Po volné slibný stav 4:2.

Na kádr jsem dostal Pavla Hanuše. Doufal jsem, že po VH s Tomášem bude odevzdaný, a nechá mě snadno vyhrát. Ze začátku to tak i vypadalo. Pak se ale chytil sérií 28 - jeho letošní maximum (nějak na své soupeře příznivě působím - na můj vkus se mi to stává často, že soupeř se mnou takhle zazáří). Ještě jsem ho skoro dohnal, ale v závěru mi utekl. Partie skončila 78:99. Vláďa tentokrát proti Zdeňkovi Hrubému štěstí v závěru neměl a zápas skončil 94:100/24. V kádru byl hlavním hrdinou Tomáš - podařilo se mu zlomit Otu Klíče. Po bitvě vyhrál 100:89/23.

Po kádru tedy 6:6. Drama vrcholilo, napětí by se dalo krájet.

V 1B jsem od začátku mírně vedl. Snažil jsem se nepouštět do žádných dobrodružství a zbytečně moc neriskovat při nejistých sehráváních. Nakonec jsem jako první skončil výsledkem 34:22. JP 1.36 nic moc, ale výhra měla cenu zlata. A pak jsem s napětím sledoval partii Tomáše. Bylo to s ním dost nahnuté. Před vyrovnávacím náběhem soupeře to bylo 33:33. A Zdeněk Hrubý nedal prvního. Ovládl jsem se a radoval jsem se jen potichu. Remíza již byla jistá. Zbýval jen Vláďa s Pavlem Hanušem. A napínavé to bylo až do samého konce. Nakonec 46:39.

Takže celkově 11:7, velká radost, i druhé derby ovládl tým F.

Zápas jsme rozebírali v Olši. Z našeho týmu všichni, od soupeřů Pavel. U Tomáše převažovala radost z vítězství, u Vládi z mého pohledu zbytečná sebekritika, že prý nehrál dobře. A Pavel statečně snášel naši pozápasovou euforii. A naše spekulování, úvahy, analýzy nebraly konce.